Z historie vaření piva v panském pivovaru v Nové Bystřici Vladislav Sotona, Nová Bystřice Mílové právo při vaření piva obdrželi bystřičtí měšťané v roce 1482 od své vrchnosti Volfganga (I.) Krajíře z Krajku, který jim obnovil a rozšířil privilegia ztracená v roce 1420, kdy Bystřici vypálili husité v čele s Janem Žižkou z Trocnova. Lze tak soudit, že bystřičtí měšťané byli oprávněni dělat slad a vařit pivo již dávno předtím. Pivo se vařilo ve světnici s černou kuchyní a kvasilo v tzv. pivních hrncích v komorách. Právo vařit pivo bylo spojeno s vlastnictvím domu. Dříve tomu tak bylo pouze v domech uvnitř hradeb města a později i ve starém bystřickém předhradí. Právovárečné měšťanské domy měly své vlastní pivovárky. Někde se postupem času vlastníci takových domů spojovali a měli společný pivovar, ve kterém pivo vařili. To byl zárodek pozdějších právovárečných spolků a měšťanstev. I v Bystřici vrchnost zpravidla nechávala měšťany svobodně vařit pivo i s ním obchodovat. Měšťané jí však museli odvádět pravidelné poplatky jako například povarné za vaření piva, šenkovné za jeho čepování, z krčmy se platilo pokrčemné a za vystavování piva k prodeji posudné. Později vrchnost sama začala vařit pivo z důvodu přínosu nemalých finančních příjmů. Dílčí zmínky o starém bystřickém pivovaru jsou zaznamenány kolem roku ). V té době působil v Bystřici italský stavitel Franc Vlach, který jak vyplývá z účtů, přestavoval či opravoval zámecké stavení, stavení v hospodářském dvoře, spilku k pivovaru, mlýn a pilu. Pivovar v předhradí Bystřice, stejně jako sladovna a chmelnice jsou rovněž písemně připomínány v roce 1597, 1602, 1612 a ). Majitelům novobystřického panství záleželo na tom, aby z jejich pivovaru plynula za platy z piva do panské pokladny co nejvyšší renta. Vytvářeli pro to vhodné podmínky, zejména tím, že se starali o zajištění a usnadnění odbytu piva ve městě i ve svých poddanských vsích. Nový panský pivovar V roce 1610 nechal majitel panství hrabě Radslav Kinský z Vchynic při přestavbě zámku nově zbudovat kamenný panský pivovar. Současně přiměl novobystřické měšťany, aby se vzdali práva na vaření piva a odebírali pivo z jeho pivovaru. Tak zaniklo v době jeho vlastnictví panství vaření piva měšťany, kteří si podrželi jen právo na výčep piva ve svých domech. Listinou z 29. září 1626, kdy dochází k obnově paulánského kláštera na panství v Nové Bystřici, přikázal hrabě Adam Pavel Slavata jako fundátor bystřickým mnichům řádu sv. Františka z Pauly mimo jiné také 75 věder ječného piva ročně z panského pivovaru při příležitosti pouti k svátku Nejsvětější Trojice a svátku sv. Řehoře 3). Majitelé dominií, která byla složena z několika panství, měli zpravidla pivovar v každém z nich. Bylo tomu tak i v době, kdy Novou Bystřici vlastnili Slavatové, kteří mimo novobystřického pivovaru měli pivovar také v Jindřichově Hradci, Kardašově Řečici, Žirovnici, Stráži nad Nežárkou a v Kunžaku. Soupis daní a majetku bystřického panství z roku 1654 uvádí, že obecní pivovar neexistuje a v některých měšťanských domech je čepováno pivo z panského pivovaru. Když nový vlastník Nové Bystřice svobodný pán Jan Leopold Fünfkirchen ( ), potvrzoval v roce 1694 horníkům v Hůrkách privilegia, která jim udělil Adam Slavata, učinil tak s výjimkou, že budou odebírat pivo z jeho vrchnostenského pivovaru. 4) Do kláštera pro paulánské mnichy se Fünfkirchen v jiné listině zavázal dodávat z panského pivovaru každoročně devatenáct a čtvrt sudu piva. 5) Naopak bystřičtí měšťané měli právě se svou vrchností z Fünfkirchenu dlouholeté spory v otázce placení daní i odběru piva z jejich vrchnostenského pivovaru. Pře byla řešena soudy a nakonec i samotným císařem Karlem VI., který dal za pravdu bystřickým poddaným, a celá věc byla ukončena v roce 1730 smírem. Produkce piva Na začátku 18. století patřil novobystřický panský pivovar mezi vrchnostenskými pivovary v Bechyňském kraji s kapacitou 34 sudů na várku mezi největší panské pivovary hned za jindřichohradeckým s kapacitou 41,5 sudu, až za ním byly vltavotýnský (33,5 sudu), českokrumlovský (32 sudů), hlubocký (27,5 sudu), třeboňský (26,5 sudu), bechyňský a pacovský (po 26 sudech), želivský (24 sudů), lomnický a mladovožický (po 22,5 sudech), chýnovský (22 sudů), červenořečický (21,5 sudu) atd 6). Z písemných záznamů o produkci piva v Nové Bystřici se bohužel nedochovaly žádné spisy pražského úřadu deputovaných pro solné, pivní a vinné obchody, který spravoval jak řádnou, tak i mimořádnou daň z piva a který měl přehled o všech pivovarech v tehdy Bechyňském kraji, kam patřila i Nová Bystřice. Jediné co se zachovalo, jsou jejich opisy, které pořizoval úředník tohoto úřadu Jan Kryštof Bořek od roku Obsahují soupisy pivovarů v Čechách, s údaji kolik sudů piva vařil každý pivovar na várku a jaká byla jeho roční produkce v letech 1710 až Vyplývá z nich, že novobystřický panský pivovar v roce 1710 vyrobil 986 sudů piva, 884 sudů v roce 1711 a v roce 1712 už jen 748 sudů. Cena piva vycházela z ceny obilí a měnila se podle situace na trhu s obilím. Patentem z roku 1703 bylo stanoveno, že se má prodávat čtyř věderní sud po devíti zlatých a pinta piva za čtyři a půl krejcaru. V roce 1708 stál sud piva již deset zlatých a pinta piva pět krejcarů. Tato cena platila rovněž v roce ). Konkurence se moc netrpěla. V roce 1764 si stěžoval dopisem bystřický hejtman Jan Pleyer hejtmanovi hradeckého panství Františkovi Hergetovi (černínský hejtman ), že na půdě Ličovského panství a to v Červeném údolí (Rothenthal) nedaleko Nového Mlýna u Nového Vojířova, v jehož blízkosti se sbíhala hranice bystřického, hradeckého a ličovského panství, vystavují rakouští v lesních chalupách pro hradecké a bystřické poddané cizí pivo. Zároveň navrhuje, aby se tomu zamezilo konfiskací nádob i nápoje 8). Stavby a plány Po roce 1817 majitel panství baron Antonín Hochberg z Hennesdorfu nechal 

 vystavět naproti severnímu křídlu zámku nový pivovar. Stavba byla dokončena v roce Bystřický vrchnostenský pivovar v letech uvařil na jednu várku šedesát sudů piva a jeho produkce činila v roce 1873 dvanáct tisíc šest set sudů vystaveného piva. Panský pivovar, panský hospodářský dvůr, zámecký mlýn a oba lihovary (jeden stál v dnešní Mlýnské ulici a druhý v Pranšlákách - Mýtinkách) byly pronajímány různým nájemcům. Jedním z nich byl Lihovar a likérka Wolf Podzahradský, který mimo výroby kořalky a likérů pokračoval v pronajatém pivovaru i v produkci piva. 9) V roce 1880 byl výstav piva na jednu várku 36 hektolitrů a roční produkce v tomto roce činila 5114 hl, v roce 1897 to bylo již 8271 hl piva. Později bylo pronajaté hospodářství převzato zpět do vlastní režie. V roce 1900 bystřické panství koupil princ Jindřich Ota Bedřich ze Schönburg-Waldenburgu. V Pranšlákách postavil v roce 1902 nový lihovar, jehož produkce činila v průměru šedesát hektolitrů lihu za rok. Naproti vlakovému nádraží směrem k Artolči plánoval postavit nový moderní pivovar. Přestože bylo v roce 1905 zpracováno několik projektů na jeho výstavbu, vyměřen pozemek a umístění staveb, záměr nakonec nebyl realizován. 10) Až o čtyři roky později byl podle projektu firmy Karl Michna & Josef Herzberg rekonstruován provoz panského pivovaru u zámku. Byly postaveny nové sklepní výrobní prostory se štokem, spilkou a lednicí. 11) Provoz v pivovaru je poháněn pomocí transmisí benzinovým motorem. V tomto roce bylo bystřické panství prodáno rodinné firmě Kernů z Vídně. Ta později od nájemce Podzahradského převzala soukromé domy a pozemky a začala provozovat sama i lihovar. 12) Pivovar v letech května 1914 bystřický pivovar zcela vyhořel. V prvních válečných letech byl znovu vybudován a přestavěn na parostrojní provoz. Pivo bylo v pivovaru opět vystavováno od roku 1918 a bylo tomu tak až do července roku 1928, kdy byl provoz pivovaru definitivně zastaven. 13) Kromě produkce sudového piva pivovar stáčel pivo i do lahví označených názvem pivovar panství Nová Bystřice (Brauerei der Domäne Neubistritz). Jako důsledek koncem 19. století založených desítek nových pivovarů i velkopivovarů na průmyslovém základě zaniklo mnoho malých pivovarů. Takový byl i osud novobystřického pivovaru v první třetině dvacátého století. Nakonec si budovy pivovaru v roce 1929 pronajal českobudějovický měšťanský pivovar a zřídil zde sklad pro své Budějovické pivo. V říjnu 1938 po připojení Nové Bystřice k Německé říši sklad převzal znojemský pivovar, který ho provozoval až do konce války. O tom, že na Novobystřicku byli dosti žízniví konzumenti, svědčí, že ročně zde bylo prodáno kolem dvanácti tisíc hektolitrů piva a devět set hektolitrů vína. Rokem 1945 končí i toto využití pivovaru v Nové Bystřici a tím i jeho slavnější historie. Názvy hostinců a hospod S pivem a pivovarem souvisí i názvy bystřických výčepů, hostinců, výletních restaurací a hotelů. Většina z nich se měnila, tak jak se střídali jejich majitelé i nájemci. Mezi nejstarší názvy patřily tyto: U Daniela, U Zeleného Stromu, U Zlatého Slunce, U Holubice, U Černého Orla, U Modré Hvězdy, U Zlatého Jelena, U Husy, U Červeného Býka. Řada názvů je již dávno zapomenuta, některé ještě zůstaly v paměti bystřických obyvatel. Mírové náměstí dům č. 24: Zájezdní hostinec U Červeného Býka (Josef Weidlich, řezník a hostinský), Schellenbergerův hostinec, Hostinec Gassner (Ernst Gassner, řezník a hostinský), U Winklerů, Hotel- -Restaurant Fogl, dům č. 26: U Zlatého Jelena (Karel Feucht, řezník a hostinský), Hotel Pošta, Hotel a restaurace Zwicker, Hotel Gottfried, Hotel Beseda, Pension v České Kanadě, dům č. 54: U Husy (Lorenc Stark, hostinský, obchodník s vínem), Hotel Krieglstein, Hotel Krone (Bedřich Riedl, dům č. 54 a 55), Hotel Koder, Koruna, Bufet, U Malého Vlka, U Toma, Mlýnská ulice dům č. 339: Hostinec u Ferdla Hantsche, Pötsch, U Šicnerů, Sadová ulice dům č. 307: Ehrenhöfer, Pivovarská Jizba, Restaurace Pod Lipkami, Nádražní ulice dům č. 383: U Celnice, Hostinec u Tří Děvčat, Třeboňská pivnice, Na Pivnici, Husovo náměstí dům č. 233: Restaurace Jan Panny, U Blázna, Na Rybárně, Zahradní restaurace a herna-bar Lucerna, dům č. 190: U Daniela, U Zeleného Stromu (dům již nestojí), Hradecká ulice dům č. 385: Hostinec Schäfer, Na Zavadilce, U Kulaté Báby, Restaurace Na Bojišti, Vídeňská ulice dům č. 98: Hostinec Puhrer, U Nádraží, U Čoudka (dům již nestojí), Horní Obora: Lesní Výčep, Restaurace Karel Straka (dům již nestojí), Artoleč: Hostinec Antona Starka. Objekt pivovaru dnes Snad se budovy bývalého panského pivovaru s vodárnou prohlášené v roce 2011 za nemovitou kulturní památku dočkají záchrany i zasloužené opravy.