Určit přesně dobu, kdy se v královském městě Písku uvařilo první pivo je dnes už prakticky nemožné. Prvně je připomínáno vaření piva v roce 1327 kdy Jan Lucemburský udělil městu tzv. majestát a tím propůjčil Písku právo Starého města Pražského. To obsahovalo mimo jiné i právo mílové což znamenalo, že v míli okolo města nebo dvě hodiny chůze daleko se nesmělo vařit pivo a připravovat slad. Tento letopočet je někdy také zcela mylně uváděn jako vznik pozdějšího Měšťanského pivovaru. První obecní pivovar byl zde ale vystavěn až v roce 1517, do té doby se vařilo pivo v domácích ( sousedských ) pivovarech. Z tohoto pivovaru, několikrát přestavěného, vznikl po majetkových vyrovnáních a utvoření Právovárečného měšťanstva pozdější Strojní pivovar právovárečného měšťanstva. Měšťanský pivovar. Vznikl jako obecní pivovar a byl situovaný v zadní části píseckého hradu. Po utvoření Právovárečného měšťanstva v roce 1740 přešel do majetku tohoto společenstva i když byl ještě nějakou dobu administrativně spravován městem Písek. Rok 1740 je proto mylně uváděn, hlavně na dokumentech pivovaru, jako datum jeho založení. V polovině 19. století v důsledku zvyšujícího se počtu obyvatelstva přestávala výrobní kapacita na ruční pohon zařízeného provozu stačit a bylo rozhodnuto o rozšíření provozu na stejném místě. Práce proběhly v letech 1862 – 1864. Nadále však přetrvávaly problémy s nedostatečnou kapacitou sklepů a v roce 1870 rozhodla správní rada společnosti o výstavbě zcela nových „pivních sklepů“ na jihozápadním okraji města. Projekt rozsáhlého objektu vypracoval známý projektant pivovarských objektů F. Trostmann a stavba byla dokončena v roce 1874. O devět let později vedení právovárečného měšťanstva odsouhlasilo v duchu doby výstavbu nového parostrojního pivovaru v těsné blízkosti sklepů v Hradišťské ulici. Vlastní stavbu provedla písecká stavební firma Bečka a strojní zařízení dodal F. Ringhoffer ze Smíchova. Slavnostní otevření a vysvěcení nového pivovaru proběhlo 19. prosince 1883. Dosavadní objekty starého pivovaru byly přestavěny na sladovnu. Nově vystavěný podnik umožnil zvýšení výroby až na 38. 000 hl. piva vystaveného v roce 1899 což bylo nejvíce za celou dobu existence pivovaru. Podnik se v této době držel v okolní konkurenci na předních místech a jeho další rozvoj, stejně jako celého českého pivovarnictví, zastavila až první světová válka. Po jejím skončení a vzniku Československé republiky se pivovar rozjížděl pomalu a těžce. Od roku 1925 po změně názvu firmy na Pivovar a sladovna právovárečného měšťanstva investovala správní rada značné finanční částky do rozvoje podniku a tato modernizace pak umožnila vcelku klidně přežít období hospodářské krize ve třicátých letech. Po jejím skončení ale už klepala ne dveře další válečná konfrontace světových mocností a to předznamenalo pro podnik další těžkosti. Po obsazení republiky německou brannou mocí docházelo postupně k omezování výroby a snižování stupňovitosti piva. Vše vyvrcholilo v roce 1942, kdy byla v důsledku válečných restrikcí výroba dočasně zastavena a podnik nadále pracoval pouze jako sklad piva protivínského pivovaru.