První nepřímou zmínku o zdejším pivovaru máme z roku 1651, kdy se v Cerhenicích uvádí sládek Pavel. Poprvé se vrchnostenský pivovar přímo připomíná v Tereziánském katastru z poloviny 18. století s výstavem 1 374 hl. piva za rok. V roce 1778 byla na pivovar upravena bývalá cerhenická tvrz, tehdy pivovar patřil Tereziánskému ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech, který ho pronajímal. Od roku 1817 působil v Cerhenicích jako sládek Josef Rubeš, otec spisovatele a básníka Františka Jaromíra Rubeše, který zde prožil část svého dětství. Prostory v bývalé tvrzi brzy přestaly vyhovovat, a proto již před rokem 1840 se začalo se stavbou nového pivovaru a původní objekt byl nadále využíván jen jako sladovna. Rozšíření a přestavba pivovaru následovaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století, za nájemce Rudolfa Krátkého. V roce 1905 se stal nájemcem sládek Augustin Podivínský, bývalý podstarší v pivovaru v Hrubém Jelení, který se zasloužil o další rozvoj cerhenického pivovaru a zvýšení kvality piva. V roce 1906 začal s přestavbou a modernizací, rozšířil sladovnu a začal sladovat i na prodej (slad odebíral smíchovský Staropramen, pivovary v severních Čechách i Německu). V roce 1926 koupil pivovar od státní správy Tereziánského fondu šlechtičen sládek Jaroslav Liska. Ten v letech 1930–32 pivovar zrekonstruoval a nově zařídil varnu, plány na přestavbu z roku 1929 jsou signovány Rainberg & Novák, továrna na stroje a slévárna Vysoké Mýto. Na podnik těžce dopadla hospodářská krize ve třicátých letech a poslední uváděný výstav 487 hl. piva je z roku 1935, následujícího roku byl pivovar uzavřen.

V roce 1986 byl bývalý pivovar zbořen a na jeho místě stojí moderní obytné domy, dochovala se pouze sladovna (bývalá tvrz), upravená po roce 2006 k obytným účelům.

V Cerhenicích se chybně traduje, že pivovar byl založen v roce 1118, což uváděl na razítku Jaroslav Líska (ZÁMECKÝ PIVOVAR CERHENICE ZAL. 1118). v tomto případě se jedná o špatnou interpretaci letopočtu 1778 (čísla 7 byla interpretována jako 1).